CLIL Partneři

Zveřejněno:

1. CLIL na Eku

Content and Language Integrated Learning

Od školního roku 2013/14 se vedení EKO GYMNÁZIA BRNO rozhodlo podpořit a cíleně pracovat na zvyšování jazykové vybavenosti studentů.

Pro splnění tohoto cíle byla zvolena metoda CLIL (Content and Language Integrated Learning) jako inovativní metoda vzdělávání propracovaná a podporovaná Evropskou unií.

Metoda CLIL spočívá ve využívání cizích jazyků v nejazykových předmětech, ve společné výuce odborného předmětu a cizího jazyka. Student se učí jazyk a obsah zároveň.

Na Eku klademe zásadní důraz na jazyk anglický, doplňkovým jazykem nejvhodnějším pro studenty z regionu Střední Evropa je potom jazyk ruský.
S používáním metody CLIL se začíná již v primě – krátkými aktivitami v předmětech jako je ZSV, dějepis, biologie, hudební výchova. První ročník je zaměřený na sjednocení znalostí jazykových i znalostí v jednotlivých předmětech studentů ve třídě. Další ročníky již budou zaměřeny na dosahování vzdělávacích cílů vyučovaných předmětů v součinnosti s metodou CLIL a také vynikající přípravu studentů na maturitu a následné studium na univerzitách. Během studia se studenti setkají s angličtinou či ruštinou v mnoha předmětech, postupně se budou nároky vyučujících zvyšovat.

Cizí jazyk je v rámci CLILu používán částečně jako nástroj (výuka předmětu je vedena prostřednictvím cizího jazyka) a částečně je vyučován zároveň s daným nejazykovým předmětem. Nejedná se o výuku vedenou pouze v cizím jazyce s vyloučením jazyka mateřského. Ten naopak zůstává součástí výuky, která má systematicky rozvíjet rovněž schopnost žáků komunikovat o daném obsahu i v mateřském jazyce. Nejedná se o bilingvní výuku. Studenti skládají maturitní zkoušky v českém jazyce. Znají českou terminologii ve všech předmětech. Za jazykové aktivity v nejazykových předmětech nejsou studenti hodnoceni. CLIL je používán jako metoda, která má u studentů rozvíjet vyšší úroveň jazyků, mateřského i cizích, a zvyšovat jejich studijní a komunikativní dovednosti.

Důležitým aspektem úspěchu metody CLIL ve vzdělávání je podpora rodičů, úzká spolupráce školy s rodiči a studentů s učiteli.

2. CLIL na webu

Na internetu je možné nalézt důležité odkazy týkající se metody CLIL.

Stránky Evropské Unie o CLILu mají za cíl být virtuálním výzkumným centrem pro CLIL. Jejich obsah má poskytovat podporu pro současné i budoucí programy s touto tématikou a také vysoce kvalitní materiály a zdroje pro výuku.

Učitelé si vyměňují zkušenosti, názory a přípravy na hodiny na stránkách Cnn-clil.eu a Onestopenglish.com.

V českém jazyce se otázce CLILu věnují stránky MŠMTNárodního ústavu pro vzdělávání, Výzkumného ústavu pedagogického a metodický portál RVP.cz.

Webové stránky El·dům poskytují výstupy z projektu CLIL do škol, který realizovala Masarykova univerzita v Brně. Jsou zde přístupné publikace připravené k jednotlivým kurzům. V těchto kurzech se nachází přístup do databáze se slovní zásobou a přípravami na hodiny.

Aplikací metody CLIL se také zabývali v kraji Vysočina.

3. Proč CLIL

Díky tomu, že je tato metoda podporovaná Evropskou unií, jsou k dispozici analýzy a výsledky výzkumů z praktického využití metody CLIL na základních a středních školách v České republice i v celé Evropské unii.

U studentů vzdělávaných metodou CLIL byly dokázány tyto pozitivní změny:

  • vyšší úroveň cizího jazyka
  • vyšší úroveň znalostí nejazykových předmětů
  • vyšší míra komunikačních dovedností
  • pozitivní přístup k učení
  • vytrvalejší přístup k řešení úloh, příprav na hodiny
  • lépe připraveni pro studium na univerzitách

Základní charakteristiky metody CLIL:

  • Spolu s komunikačními dovednostmi posiluje sebedůvěru studenta, rozvíjí kompetence k řešení problémů, zvyšuje dovednosti učení se, motivuje a posiluje nezávislost studentů, podporuje schopnost soustředění a vyvolává u studentů pozitivní postoje a vnitřní motivaci k učení
  • Klade si za cíl podporovat kritické myšlení studentů a rozvíjet jejich kreativitu
  • Model výuky, který je výrazně orientovaný na studenta, aktivita je přenášena z učitele na studenta
  • Vychází z přesvědčení, že znalosti není možné transmisivně předat, ale je nutné, aby je studenti postupně objevovali, dávali do souvislostí s již osvojenými poznatky a ve vzájemné interakci nové informace zpřesňovali a začleňovali, dokázali pracovat s různými reprezentacemi (verbální, obrazovou apod.) a to jak na úrovni odborného předmětu, tak na úrovni jazyka
  • Studenti díky cizímu jazyku musí probíranou látku nejdříve pochopit, analyzovat ji, následně si ji mnohem lépe a jednodušeji zapamatují
  • Schopnost vyjádřit stejnou myšlenku v různých jazycích může přispět k hlubšímu pochopení obsahu